Historie obce

 

Kaliště

(nyní obyč. pomnožné; do Kališť, původně číslo jednotné). Jméno osady značí místo kalné neb mokré. Osada při silnici Studensko-Batelovské na svahu návrší založená (do Telče přes Studenou 21km, do Počátek 4-8km) má 52 pop. čísel (č. 42 chybí); hájovna č. 50 samotou. Obyvatel jest 370 a jest vzrůst ten neobyčejný; počítáno tu r. 1890 pouze 287 lidí a r. 1870 ve 30 domech 230 lidí.
   Pozemky měří 689 ha (pole 145, louky 72, pastviny 67, lesy 385, rybníky 5 ha). Jména tratí: na Velkých dílech, k Nádavkům, Zadědovky, na Starých Kalištích, k Pletkovému vršku, Stříbrný vršek, v Bařinách, k Žehravci, místní trať. Lesy: Obecní les: panské lesy: Blatiny, Rovná, Smejkalova, Mokrá, Kamenitá, Velká a Malá leč, Klínová, pod Bákem. V Kalištích bývalo 13 usedlostí selských; ostatní čísla, "chalupy", každé nějakým pozemkem je opatřeno. Vysoká poloha (trati "na Starých Kalištích" s vrchem "Stříbrný vršek" 758m nadmoř. výšky), tudíž chladnější podnebí, jest písečná, chudá, nedají mnoho úrody. Lnu se dobře daří.
   Z bývalého mlýna zřízena továrna na sukna a nyní přeměna v parní pilu. (Majiteli jsou T. a Fr. Novotný.) Závod zaměstnává stálou prací 30-35 dělníků. V závodě většinou se řežou klády na prkna, tyto na latě a vyrábí se šindel. Odbyt na zpracované zboží jest většinou v tuzemsku; něco vyváží se do Německa (Na obytném stavení vytesána jsou dle záznamů starých gruntovních knih jména bývalých držitelů mlýna tohoto zvaného "mlýn pod Kališti", jichž bylo 26 od r. 1573. Před r.  1573 patřil tento mlýn ke gruntu č. 30 v Jihlávce.
   
Majetkem obce jest pozemků na 44 ha.
   Kaliště přifařeny jsou do Panských Dubenek. Dříve (před rokem 1780) patřily ke kostelu sv. Kateřiny v "Lázních sv. Kateřiny".

Domohly se po opětných žádostech vyškolení z Jihlávky r. 1889. Škola vystavěna r. 1891; prvním učitelem byl Frant. Müller. R. 1894 nastoupil nynější nadučitel Stanislav Klíma, za něhož r. 1897 počalo se na škole vyučovati ženským ručním pracím; r. 1906 škola na dvojtřídní rozšířena a nákladem téměř 28.000 K velmi účelně přestavěna. 
 Sbor dobrovolných hasičů založen r. 1900.
   Dne 2. července 1907 stihla obec a celé širé okolí velká průtrž mračen a krupobití. Obec Kaliště utrpěla škody nad 70.000 K.
   V záznamech o převodech majetkových se Kaliště nejmenuje ani při zboží Janštýnském (14. století), ani při zboží Šternberském. V zemských deskách uvedeno k r. 1407, že Rynhart z Prostého koupil od Vítka z Klatovce "mlýniště" u "Kalystye". Také nalezli jsme v zámeckém archivě v Telči zápis, že r. 1451 Václav ze Zhoře a z Jihlávky smluvil se s Janem z Hradce o břehy potoků, tekoucích od Jihlávky a od Horních Dubenek. Poslednějšímu přenechán "potok jménem Krkavec nad Kališťským rybníkem až k pustému mlýništi pod Dubenkami". V urbáři z r. 1580 zapsány Kaliště k rychtě Jihlavské; bylo tu 13 usedlých, kteří pouze úrokovali celkem 10 kop 6 gr. 6d. Jména usedlých: Navrátil, Křikava, Bárta, Říha, Mikeš, Horný. Z jiter dávali pánu 1 kopu 10 gr. V urbáři r. 1660 zapsán v Kališti: 1 celoláník, jeden 3/4, 10 půlláníků, 2 podsedky a mlynář. Jména: Pulkráb, Pavlíček, Béna, Šťastný, Smejkal, Kovář, Pospíchal, Krásný, Krejčů, Lojda, Stránský, Novák. (Jména proloženě vytištěná se dosud v obci vyskytují.)
   V r. 1908 povolena stavba nouzové silnice z Kaliště Klátovcem do Studené (7 km). V posledním čase otázka zřízení silnice přímo k Telči lesy panskými na dědiny Řásnou a Vanov spěje k uskutečnění.
 

"Vlastivěda moravská - Telecký okres z r. 1913"

 

1986 - doprovodný text k diapozitivům

Každé město, městečko, vesnice i samota má svoji historii, svoji minulost i budoucnost. Obyvatelé Býkovce oslavili spolu se svými rodáky 600 let trvání jejich obce, za několik let se i v Kališti dočkají stejného výročí. Co se udělalo, postavilo za uplynulá staletí, za poslední roky? V sedmé pětiletce měl místní národní výbor v programovém plánu řadu akcí.
   Jednou z nich byla přestavba budovy MNV, při které byly zřízeny 3 byty pro učitele a ordinace lékařské stanice s dětskou poradnou.
   Od roku 1978 se stavěl kulturní dům, který byl dokončen v roce 1982 a v červenci slavnostně otevřen. Vybudované dílo je nejen chloubou a ozdobou obce, ale i důkazem toho, že když všichni přiloží ruce k dílu, může i poměrně malá obec zvládnout veliké úkoly.
   Na stavbě sálu se největší měrou podíleli požárníci. Požárnický ples je reprezentací obce a bohatá tombola každoročně láká další návštěvníky.
   Sálu využívá škola k výchovným koncertům, oslavám, pořádají se zde přednášky a estrádní vystoupení.
   Sportovci v tělovýchovné jednotě Sokol Javořice si v sedmé pětiletce zlepšili prostředí v šatnách u hřiště – položili nové podlahy a všechny místnosti vybavili novým nábytkem.
   V roce 1983 postavili rodiče žáků spojovací chodbu mezi budovami školy, kterou se zlepšil a usnadnil provoz školy. Školu navštěvuje 150 dětí, které se učí, pracují v pionýrské organizaci, zdokonalují se v poskytování první pomoci, závodí v branných a sportovních soutěžích. Veselý je dětský karneval na závěr roku a ještě veselejší oslava Mezinárodního dne dětí na hřišti, která končívá tradičním utkáním v kopané smíšeného družstva žáků proti družstvu pedagogického sboru.
   Škole a školním budovám byla v uplynulé pětiletce ze strany místního národního výboru věnována značná pozornost. Na pavilónu byla vyměněna krytina, opraveny a zvýšeny komíny, přetěsněn a rozšířen kotel ústředního topení. V současné době se nákladem okolo půl milionu korun provádí nová elektroinstalace, která bude vyhovovat moderním požadavkům výuky i státním normám. Zlepší též provoz školní jídelny, ve které tříčlenný kolektiv připravuje denně obědy pro děti ze základní školy, mateřské školy a pro dětský útulek.
   Nejen vybudovat, ale také udržovat je třeba. Loni byly natřeny střechy na mateřské škole a kulturním domě, pokračuje se s budováním chodníků kolem silnice.
   Téměř dva roky trvaly potíže v zásobování vodou, než se našla závada na vedení. Přikročilo se též k montování vodoměrů, které budou postupně u všech spotřebitelů.
   Místní národní výbor vydal několik povolení občanům k poskytování řemeslných služeb. V poslední době se podařilo zajistit odvážení odpadků autem technických služeb.
   Po dobré práci dobrá zábava. Každoročně se uskutečňují zájezdy společenských organizací na Domažlicko, Gottwaldovsko, do divadla v Českém Krumlově a řada občanů i dětí už byla v nově otevřeném Národním divadle.
   Tradiční zábavou jsou maškarní průvody obcí, které organizují požárníci společně s dalšími složkami Národní fronty.
   Přehlídkou mládí a krásy byla Československá spartakiáda 1985, kterou jsme oslavili 40. výročí osvobození naší vlasti. Už přes 40 let žijeme v míru, který byl s velkými oběťmi vybojován a který si budeme chránit pro další pokolení.

 

Úryvek z doprovodných textů k promítání diapozitivů - archiv p. J. Růžičky, tehdejšího ředitele ZŠ Kaliště 

Býkovec (Bejkovec)

(r. 1416 píše se Bykowecz, později též pomnožně Býkovice, samozřejmého významu.)
   Tato katastrální a politická obec leží na potoce v dolíku horském při Studensko-Batelovské silnici; jest od Studené 6km k severu, přímou lesní cestou 16km od Telče vzdálena a čítá se samotou Šimanovým, jinak Furmanovým mlýnem (stará pila již při něm není) 34 čísel (čísla 29 již není), k nimž náleží na pozemcích 188 ha (polí 77, luk 31, pastvin 23, lesů 44, rybníků 5 ha). Majetkem obce mimo pazdernu jest 14 ha rolí, 13 ha pastvin, 25 a lesa.
   Obývá tu 182 lidí. Pouze 3 statky pokládají se za čtvrtlány; ostatních 15 rolníků jsou "familianti". Zdejší mlýn býval kdysy panským, potom byl zřízen na přádelnu (s valchou) firmy Tomáš Novotný. Nyní jest mlýnem partním. Uprostřed obce jest myslivna. Jest tu i hospoda a kovář. R. 1870 čilo ve 28 domech 150 lidí. 
   Trati: na Tanečkách, v Žehravci, v Kazích, ve Vrchu, v Bařinách, v Pasekách, Niva; v Předních, Zadních a Dlouhých loukách.
   Bejkovec patří kostelem a školou do Panských Dubenek.
 
Počátek obce hledati sluší v zemanské tvrzi se dvorem. Již r. 1348 psal se odtud Benedikt, kolem r. 1360 Přesek a Pešek, pak Martin, který tu své manželce upsal 100 hřiven. Jan z Bejkovce prodal zboží ro Dobroslavovi ze Studené r. 1385; tenkrát spojen Bejkovec poprvé se statkem jmenovaným  Ale již r. 1407 kněž Pavel z Miličína a Studené prodal Bejkovec Reinhartovi z Mostečné a Prostého; vedle něho připomíná se r. 1416 i Vilém z Protého spolumajetníkem Bejkovce. Potom střídaly se v majetku různé rodiny: Václav z Lovčovic r. 1447, Martin Martinkovský z Rozseče r. 1480, současně Jiřík z Rozseče.) Po Janu (r. 1556) jmenuje se vlastníkem Jindřich z Mírovic.
   Rytířská rodina Hozlaurů z Hozlau, seděním na Panských Dubenkách, dovedla as na 80 roků udržeti zaokrouhlené panstvíčko svoje, zabírající s Bejkovcem Prosté a část Jihlávky. S Dubenkami přešel Bejkovec r. 1685 k Telči se "dvorem, ovčírnou a mlýnem" a zůstal při panství tom podnes. Tenkrát nebyl vlastně vsí, neboť po 30leté válce, kdy živořily tu 4 rodiny - grunt pátý byl pustý - 3 rodiny odtud "utekly" a poslední hospodář umřel. Zpustla tudíž ves kolem r. 1670 docela.


"Vlastivěda moravská - Telecký okres z r. 1913"

Osada Býkovec je místní částí obce Kaliště od roku 1960, kdy došlo ke sloučení MNV.

Odkazy:
Historická mapa Moravy (Tabula Generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisa) z let 1673-1721
Historická mapa Moravy (Neue und Accurate general Land-Karten der gantzen Marggraffschafft Mähren) z let 1696-1771
Digitalizované diapozitivy p. Růžičky z let 1975-1989


© Roman Krafka 2003-2022